Now, my sister recently asked me of how did I deal with all the pressure of leaving everything behind. Well, I think I just described one of the huge factors of my acclimatization here. One thing that also helped was that as soon as I left Czech Republic my mind instantly switched to "it's on you now" mode, so I kinda enjoy the "feeling of adventure" now. This journey here was certainly the most important step and thing in my life so far. No doubts about it, I can see how my mindset is changing overtime, as I experience new things here (and the religion is a huge factor here for me too, yeah, I'm surprised too). It is true that I still think about my previous life, and that I've been homesick (like 2 days so far, thankfully), but all the new lovely people, experiences and the entire new world around you will surely prevail over the feelings of homesickness. So if that hadn't been clear from my articles so far, if you're thinking of going to different country, alone, for a long period of time, JUST DO IT. Oh, and one more information, I recently decided to extend my exchange here, so I am staying whole school year instead of just one semester, yaaay!
See you next week!
Damy a panove, vazeni a mili, bratri a sestry je mym potesenim vas po delsi dobe privitat u jednoho z mych clanku. V dnesnim se doctete o tom jake jsem mel zkusenosti s americkym fotbalem a snad se take dostanu k tomu jak jsem se tu vyrovnaval se vsim tim natlakem a styskanim si po domove.
Taaakze, jako prvni reknu, ze zapsat se na fotbal byla ta nejlepsi vec jakou jsem mohl udelat. Jsem neskutecne vdecny vsem klukum z tymu, diky nim to tu pro me je pohadka.
Ani ve snu jsem si nemohl predstavit jak moc uzasne si budu fotbal uzivat, kolik zazitku si ze sezony odnesu, kolik zkusenosti mi fotbal da a hlavne jak moc mi tenhle kolektiv pomuze vyrovnavat se se vsim hned potom co jsem priletel. Kdyz jsem poprve vyrazil na trenink, poprve kluky videl, nebyl jsem si ani trochu jisty ze si najdu vubec nejake kamarady, premyslel jsem jak dlouho mi bude trvat nez alespon trochu zapadnu, tak ze na me kluci nebou koukat jako na "foreignera" ale jako na plnohodnotneho clena tymu. A to jak se ke me kluci chovali, jak se se mnou ihned zacli bavit a zvat na Movie & Halo nights a spolecne vecere, ohromilo me to. No, abych se vratil zpatky k fotbalu samotnemu, musel jsem povinne podstoupit cca tri treninky bez chranicu, lekarskou prohlidku, a az pote jsem byl ready pustit se do treninku na 100%. Nebudu lhat, kdyz jsem si poprve nasadil chranice a helmu, pripadal jsem si jako slon v porcelanu. Momentalne me trochu mrzi ze jsem nedorazil o tri tydny drive kdy zacinaly treninky, abych mohl byt driv ready na plnohodnotnou sezonu. Nase prvni "Varsity" zapas byl v mestecku Boone, ani jsem se neoblekal, na zapas jsem jel v kalhotech a dresu, a z lavicky sledoval jak se kluci rozcvicuji a rikal si jestli tohle je sport pro me. Ano, byl jsem ze zacatku ponekud skepticky. Ze zacatku zapasu jsem si rikal ze to treba neni ani tak zajimave. A kdyz sel zapas do prodlouzeni, atmosfera byla nekde ve vesmiru a my jsme si na "sidelines" skakali po hlavach. Po tom co jsme vybojovali vitezstvi v prodlouzeni jsem pochopil proc tu vsichni delaji z fotbalu takovy big deal. Po par trenincich jsem zacal chapat jednotlive role a muzu uprimne rict ze po cca trech tydnech jsem se do fotbalu zamiloval. Postupne jsem zacal nastupovat v zakladu na "Junior Varsity" zapasech (kde jsem se v druhe pulce sezony stal kapitanem obrany kde jsem hral bud jako defensive end nebo outside linebacker) a take se objevovat v patecnich zapasech "Varsity" (ve "special teams" a na stejnych postech jako v JV). Jo, patecni vecery a noci jsou neco vskutku specialniho. Je to tezke vysvetlit, nicmene kazdemu bych pral aby si to zkusil na vlastni kuzi (jake to asi musi byt s fotbalem na vejsce nebo v NFL?). Dokonce i rano ve skole je citit atmosfera, vsichni uz premysleji o zapase a ne az tak o skole. :D A popsat ty chvile v kabine nez jdeme na zapas? Myslim si o sobe ze jsem dobry v pisemnem projevu, ale tohle jde jen tezko popsat. Kdyz nas trener hecuje a energie v kabine je nekde naprosto v oblacich, kdyz se pred vstupem na hriste s celym tymem modlime, kdyz stojime na hristi a hraje hymna... Kdyz 20 sekund pred koncem skorujeme na vitezstvi... Kdyz stojim na hristi vteriny pred snapem a nervozitu prevalcuje adrenalin, kdyz pri tretim downu sundavam quaterbacka 5 yardu za line of scrimmage... Od pondelnich JV zapasu, pres drsne treninky a zabavu na guys nights, az po predzapasove treninky a patecni vecery (ktere byly i bolestive i uzasne), fotbal byl naprosto jiste nejvetsi a nejuzasnejsi zazitek a zkusenost meho dosavadniho pobytu. Ale to vsechno neni jen kvuli sportu samotnemu, ale hlavne kvuli lidem ktere jsem mel kolem sebe. Je tezke pravdepodobne tezke pochopit, ale behem sezony se z tymu opravdu stava jedna velka rodina... Jak uz jsem zminil v predeslych vetach, ani jsem nemohl doufat v lepsi skupinu kluku (asi proto jak dokazou byt obcas stejni k***ti jako mi drazi kamaradi v Hradci). Pokud bych mel mluvit o statistikach, byli jsme 3. tym v historii Ballard High School co postoupil pres prvni kolo statnich play-off, takze muzu rici ze to byla velmi uspesna sezona a pro me zazitek na cely zivot.
Nedavno se me ma draha sestricka zeptala na to jak se vyrovnavam s timhle vsim natlakem toho ze jsem tak daleko od domova a ze jsem prakticky nechal vse za sebou. Myslim si ze clankem o fotbale jsem ujasnil jeden ze zasadnich faktoru moji aklimatizace tady. Taky mi hrozne moc pomohlo prave to ze jsem tady "sam" a vse zalezi jen na me a na tom co si ja tady zaridim, coz si momentalne uzivam na 100%. Obecne, tahle cesta do USA byla bez debaty ten nejvetsi a nejdulezitejsi krok a zkusenost v mem zivote. Sam vidim jak se psychicky menim, jak se mi meni hodnoty, jak ziskavam vsechny nove zazitky a zkusenosti (k memu prekvapeni na me hodne pusobi i vira a to jaky dopad ma vira na lidi tady). Nebudu popirat to ze obcas myslim na svuj predesly zivot a na vsechny lidi v Cechach, ale dikybohu jsem byl "homesick" asi jen dva dny, ale vsichni ti novi pratele, lidi a nove prostredi vzdy predezenou pocity styskani. Pokud to do ted nebylo z mych clanku jasne, pokud mate moznost, prostredky a jen uvazujete nad tim jestli jet a nebo ne, na nic necekejte a skocte do toho po hlave. Oh, jeste jedna novinka, z puvodniho pul roku tady se stal rok, necekejte me zpet drive nez v cervnu, yaaay!
Tak zase za tyden!
During the game in Boone Prvni zapas sezony! |
Monday JV Game Pondelni JV Game (moje malickost #18) |
Before DC-G game! Pred poslednim zapasem sezony! |
Pre game practice Ctvrtecni trenink! |